Pro většinu z nás je spodní prádlo základní součástí šatníku a při správném výběru ho při nošení ani nevnímáme, ani jak nás neomezuje v pohybu. V minulosti ale vždy tak pohodlné nebylo a módní výstřelky naprosto upadly v zapomnění.
Krátké i dlouhé
Prádlo se během let vyvíjelo všemi směry. Bylo krátké, dlouhé, pak vše schovávalo, pak zase vše ukazovalo. Jen málokterý kus oblečení prodělal tolik změn jako spodní prádlo. Bederní rouška byla typická pro starověký Egypt nebo Řím a nesloužila ani tak pro zakrytí intimních partií, protože nahota v tu dobu byla brána za přirozenou věc, ale byla určená především pro ochranu této části lidské těla proti chladu a úrazům. Ve středověku došlo ke zlomu, nahota začala lidem vadit a byla postupně skrývána. V tomto období měli výhodu muži, protože jejich prádlo byly dlouhé a pohodlné spodky, které byly později opatřené i poklopcem, zatímco dobové dámské spodní prádlo prezentovaly především upnuté korzety a šněrovačky omezující pohyb i dýchání.
Naštěstí zapomenuto
Ke změně došlo až na přelomu 19. a 20. století, kdy ale prádlo zamířilo do slepé uličky. Nahota byla stále považována za nežádoucí, a proto vznikly overaly s dlouhými rukávy i nohavicemi. Jejich úkol byl jasný, zakrýt co nejvíce holé kůže. Právě tento kus prádla ale upadl v zapomnění, protože éra zahalování skončila a do popředí se dostalo prádlo, které bylo pohodlné, dobře se nosilo a připomínalo to dnešní. U dam došlo k rozdělení na dvě části, kalhotky a podprsenku, a pánové zkrátili spodky až na délku dnešních trenýrek s volným střihem a nohavičkami.
Po dalším zkrácení nohaviček tak vznikly slipy, které byly velmi oblíbené u sportovců, protože poskytovaly dostatečnou oporu intimním partiím, a také upnuté boxerky s anatomicky tvarovaným klínem. Ty dnes patří mezi nejoblíbenější typ spodního prádla a vyrábí se v mnoha střizích a barvách.
