Sladění pracovního a osobního života se v posledních letech řeší stále naléhavější. Čtěte, s jakými právními pravidly třeba počítat, pokud nechcete trávit čas prací na úkor sebe či rodiny.
Běžné plnění úkolů i po pracovní době zpravidla není nadčasovou prací
Práce přesčas práce by neměla být podle zákona v žádném případě pravidlem. Zaměstnavatel ji může nařídit nebo se na ní s vámi dohodnout pouze v případech přechodné a naléhavé zvýšené potřeby práce, nebo ve veřejném zájmu.
Pokud je na vašem pracovišti práce nad rámec vašeho stanoveného pracovní doby obvyklá, protože objektivní nemůžete stihnout splnit všechny vaše pracovní úkoly, měli byste zaměstnavatele požádat, aby situaci řešil jejich lepším přerozdělením. V případě nevyplacení mzdového zvýhodnění za nadčasovou práci by se vám totiž mohlo stát, že příplatek nedostanete ani u soudu. V judikatuře byl opakovaně vysloven názor, že pravidelné dobrovolné provádění výslovně Neúmyslná práce nad rámec pracovní směny kvůli velkému množství pracovních povinností.
Pokud se staráte o malé děti či nesvéprávného rodiče, máte právo pracovat méně
Těhotné ženy nebo osoby trvale pečující o dítě mladší než 15 let mohou požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel musí žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Uvedené důvody je zaměstnavatel povinen zároveň řádně objasnit a v případě sporu také prokázat. Stejný nárok na úpravu pracovní doby mají zaměstnanci, kteří se osobně starají o blízkou osobu (rodiče, sourozence apod.), Která je převážně nebo úplně bezmocná a není jí poskytována péče v zařízení sociálních služeb či ve zdravotnickém zařízení.
V době těhotenství a zároveň také v době, kdy se trvale pečujete o dítě mladší 3 let nebo jako osamělá osoba staráte o dítě mladší než 15 let, je práce přesčas či pracovní pohotovost možná jen s vaším souhlasem.
