Pokud se bytový dům ocitne v dluzích, společnosti často vymáhají chybějící peníze od správce bytového domu.
Dlužníkem je však samotný bytový dům a správce odpovídá za závazky vlastníků vzniklé při výkonu správy domu pouze do výše splacených úhrad za plnění nebo do výše zůstatku fondu provozu, údržby a oprav.
V případě, že je tento účet prázdný, věřitel nemůže dlužnou částku vymáhat přímo od správce.
Upozornila na to výkonná ředitelka Sdružení pro lepší správu bytových domů (ZLSBD) Nina Sovič.
Navzdory jasně uvedeným ustanovením v příslušné legislativě podle Sovič v mnoha případech dochází, že věřitelé neoprávněně vymáhají dlužnou částku přímo od správce a ne od bytového domu, přičemž dodavatelé mají smluvní vztah právě s bytovým domem. Konají tak dokonce nejen ve vlastní režii, ale i přes inkasní společnosti či soudy.
„Není ojedinělým případem, že správce převezme do své zprávy bytový dům, jehož vlastníci nehradí měsíční zálohové předpisy (případně i vyúčtování), v důsledku čehož vznikají nedoplatky u dodavatelských organizací (elektrárny, vodárny, atd.),“ Vysvětlila Sovič. Takový bytový dům zůstane odpojen od energií, ale dodavatelská společnost úhradu za dodané zboží nebo služby nadále požaduje. I v tomto případě se vyskytuje otázka, kdo je skutečným dlužníkem – správce ním podle Sovič není.
Legislativa jasně určuje, že pokud závazky bytového domu nejsou kryté zaplacenými úhradami za plnění nebo úhradami záloh do fondu provozu, údržby a oprav, vlastník bytu a nebytového prostoru v domě odpovídá za závazky nad rámec zaplacených úhrad v rozsahu svého spoluvlastnického podílu.
„Na slovenském trhu bohužel i v současné době působí mnoho společností, které nejednají v souladu s platnou legislativou a svým jednáním ztrpčují život nejen obyvatelům, ale i jiným společnostem,“ dodala Sovič s tím, že následné soudní spory se mohou táhnout i roky .
